právě běží 3. bleskovka až do 27.března... BERU VŠECHNY!!!!!!!!

Shrnutí - pokračování

11. února 2008 v 3:43 | Dark-Lucy
Shrnutí - pokračování

Sebevražedné jednání můžeme rozdělit do tří základních skupin, převážně podle toho, co k sebevraždě dotyčného vede a co jejím spácháním sleduje.
V tomto případě jde v podstatě o takové osobní uzavření účtu, kdy člověk nevidí důvod, proč dál setrvávat na světě. Můžeme dokonce konstatovat, že detaily provedení připravuje a plánuje velice pečlivě, někdy až zálibně. Velmi často dotyčný plánuje místo spáchání v hlubokém soukromí, pouze člověk s velmi pomstychtivým motivem s sebou chce vzít co nejvíce jiných lidí. Jde o případy např. fanatických teroristů. Této sebevraždě je velice obtížné zabránit, protože bez odborné pomoci stav potřeby mít klid a dosáhnout pomyslného ráje přetrvává a vede k novým přípravám. Otázka podílu viny přímého a současného okolí dotyčného je velmi diskutabilní. Ne každý dokáže odhadnout nebo dokonce vyhodnotit jakékoliv známky "volání o pomoc", pokud jsou vůbec rozpoznatelné v poslední fázi příprav.
Vzniká z náhlého popudu, a často i při dlouhodobých depresích, kdy už člověk neví, jak dál. Šok z momentálního psychického úrazu překryje naprosto všechno ostatní a dokáže vyrušit i pud sebezáchovy. Narozdíl od sebevraždy bilanční, pokud se tady podaří sebevraha zdržet od jeho úmyslu, roste šance na ústup této nejjednodušší zničující optiky. Obnoví se potřeba žít nebo alespoň strach z bolesti a ze smrti. Stává se, že i impulzivní sebevrah kolem sebe nechá náznaky, kterými podvědomě volá o pomoc a pozornost okolí.
O případech takové předstírané sebevraždy jsme se již zmiňovali výše. Je velmi oblíbeným nástrojem citového vydírání, při kterém je obětí jednoznačně okolí. Sebevrah se zajistí, aby někdo přišel a našel ho. Často jde o ona pořezaná zápěstí a předloktí, nicméně tito lidé mají poměrně velikou fantazii, jak dát najevo svou nespokojenost se světem.
ZÁVĚR
Vše zmíněné je pochopitelně velmi zjednodušeno. Je zbytečné ale rozebírat jednotlivé metody sebepoškozování a způsoby, jak spáchat sebevraždu. Problematika sebevražd a sebepoškozování je stará jako lidstvo samo a vzhledem k tomu, že člověk má obrovskou fantazii, nastřádalo se za tu dobu nespočet metod. Raději se na závěr věnujme tomu, co tedy člověka vede k podobným úkonům.
Již víme, že všichni, kteří spáchají sebevraždu nebo se o ni pokusí, trpí nějakým druhem psychického poškození a potřebují pomoc kvalifikované osoby. Trpí určitým stresem, ale volí k jeho řešení velice abnormální způsob.
Spousta lidí si neuvědomuje, že tato problematika se nemusí týkat jenom mladých lidí nebo lidí středního věku. Sebevražedné chování je možné pozorovat i u dětí a samozřejmě u starých osob. Je hluboce zakořeněno ve způsobu přemýšlení člověka a zkušený pozorovatel je schopen odhalit jeho kořeny dokonce i na dětském hřišti, protože se projevují při každé činnosti daného jedince. Jedním ze signálů, kterému je třeba věnovat pozornost, je antisociální smýšlení. Profil sebevraha bývá charakteristický tím, že dotyčný člověk je jiný než ostatní lidé nebo není kolektivem přijímán.
Existují ovšem i případy, kdy je člověk psychicky naprosto v pořádku, společenský. Potom se ale přihodí velká tragédie, např. smrt vlastního dítěte, a rodiče bývají nadosmrti poznamenáni tímto neštěstím, obzvláště pak matky. Jsou známy případy, kdy matce zemřelo dítě a ona se utrápila k smrti. Obdobná situace je, pokud člověka postihne těžká nemoc. Nemocný pak ze strachu z bolesti a pomalého umírání uskuteční sebevraždu.
Důležité je určitě také zmínit užívání alkoholu a drog, jejichž prostřednictvím lidé mnohdy hledají smysl života a únik od problémů. Pochopitelně se to na nich znatelně podepíše a pokud nespáchají sebevraždu sami, umírají na předávkování apod.
Asi málokdo si dokáže představit beznaděj člověka, strach a odhodlání nastřádané do těch několika momentů, kdy se rozhodne sebevraždu spáchat. Nejspíš ani nezjistíme, co všechno se člověku odehrává v daném okamžiku v hlavě, pokud ovšem nebudeme chtít zkoušet něco podobného. Proč se ale místo těchto úvah nezamyslíme sami nad sebou, nad způsobem, jak pomoct lidem, kteří se stanou obětí nešťastných událostí nebo deprese. Víme, že lidé trpící depresemi se svému okolí odcizují, ale často ne jejich vinou. Zkusme se tedy zbavit předsudků a snažme se vycházet vstříc lidem v našem okolí. Mnohdy stačí opravdu málo, nicméně s obrovským účinkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama